Clovis
Ondřej Semík
No,tak jmenuju se Ondřej Semík (Clovis).
Je mi 15 let a narodil sem se 8.12.91 v nemocnici. :-D
A nejraději na světě hraju (za Spartu) rugby,kterému se už věnuju 7 let..
(Od tohoto sportu mě nikdo neoddělí!Hraju ho,a vždycky budu.)
K dalším koníčkům patří posilovna,dřevárna a fantasy...
Clovis
Ještě když jsem byl malý elfí kluk,tak jsem žil ve stromě se svojí mamil,která se jmenovala Farika a byla to moc hodná elfka,žil jsem také ze spoustou elfích obyvatel v Du Weldenvarden...
Jednoho letního večera,jsem se rozhodl prozkoumat celej Du Weldenvarden,plánoval jsem si to celých 15 let.Když jsem se konečně rozhodl že pujdu na velký průzkum,tak jsem si připravil vše potřebné,uvařil jsem si Kěčřší bobule (speciální recept od babičky) a vzal si svůj zlatozelený luk,na kterém bylo vyřezáno ( ˇ~¸¨ˇ~¸¨'.,~) což znamená ve starém jazyce ''ochraňuj svého pána'' ,k tomu jsem si vzal můj kožený toulec a také zlátý šípy se zeleným peřím...A vydal se na cestu,na cestu za poznáním.Šel jsem dlouho,dny i noci,poznával spoustu nových věcí,zvířat (třeba : Zpřéščtě lesního,který má zlato stříbrné peří a oranžovej zobák...) a mnoho,mnoho jiného jídla,než jsme měli u nás ve vesnici.Když už jsem vše potřebné viděl a slyšel,tak jsem se vydal na cestu domů,do mé rodné vesnice Kirtan,která je na jihu Du Weldenvarden.Když jsem se za necelých čtrnáct dnů vrátil do Kirtan,tak jsem spatřil něco,co by nechtěl spatřit žádný elf!....
Stál tam,přesně vedle mé matky,která se už chystala mi něco říct (poznal jsem to,protože měla obočí skřivené a tekly jí slzy).Pořád tam stál,vypadal jako hrozivý stín,byl to muj strýc Korgan.Korgan je vznešený elf,ale od té doby co se ožral a zabil všechny v hospodě,vyšel ven a pozabijel i pulku města.Všichni elfové z něj maj strach,ale on neměl strach z nikoho,od té doby se z něho stal vrah.Přistoupil jsem k matce a ta hned spustila slova ve starověkém jazyce: ,,Clovisi,jsi můj jediný syn,milovaný syn ale ted musíš jít ze svým strýcem,který tě naučí vše to,co jsem já nezvládla.'' Otočila se a šla pryč... ,,Ale,proč se musim něčemu učit?Já tu chci být stebou mamilko.'' Ale šla dál a dál,až jsem ji spatřil z dohledu.V tu chvýli mě strýc chytl za rameno a řekl:,,Bude to dlouhá cesta,doufám že jsi připraven.'' A pak se rozeběhl mezi stromy a zařval ,,Pojď za mnou!'' Běžely jsme dlouho,ale místo toho aby mě učil jak být správný elf,mě učil jak zabíjet...Nechtěl jsem být špatný elf,ale za pár dní,který jsem strávil ze strýcem,jsem podlehl...Korgan mě naučil jak zabijet,jak připravovat pasti a taky jak se k někomu připlýžit ze zadu a udělat tu hroznou věc..... zabít!A spoustu hrozných věcí,naučil mě nemít strach,strach z ničeho!Nevěděl jsem jak,ale bylo to silnější než já,a v tu dobu sem se stal vrahem.Všichni elfové mě znali,pod jménem Clovis vrah.Když strýc odešel a nechal mě už být,tak jsem se rozhodl navštívit matku,ale když sem se vrátil do Kirtan,tak kamarádi a všichni ostatní na mě koukali jen z kmenu stromů.Přišel jsem k našemu stromu,kde jsem vyrůstal a spatřil mamil,jak si povídá z naší sousedkou Brajscou.Přišel jsem mezi ně a sousedka utekla,rychleji než vítr,a mamil se na mě podívala,a pak se otočila a šla do stromu...Poznal jsem,že už mě asi nechce ani vidět,a byla to pravda...Hned jak zašla,tak mě ze zadu někdo praštil a já jsem se jen probudil ve vězení.,,Chitili mě!Ksakju!''Ještě že mě strýc Korgan naučil jak otevírat kouzelné mříže z jasanu...Dostal jsem se ven,a utíkal pryč,daleko od všech.Věděl jsem že ted musim plnit svoji povinost vraha,byl to muj osud!